Slovník ukázky → Anatomie světla a barvy
- Spektrální citlivost
- Aditivní míšení barev
- Adobe RGB (1998)
- barvový prostor zavedený společností Adobe Systems v roce 1998 vznikl pro účely tiskového
průmyslu, kde je nutné konvertovat všechna nasnímaná obrazová data RGB do obvyklých tiskových
prostorů typu CMYK
- účelem bylo nalézt takový RGB prostor, který by těmto požadavkům v pokrytí barev tiskových
procesů vyhovoval lépe než do té doby používané prostory jako sRGB (IEC 61966-2.1)
- Adobe RGB dobře vycházel vstříc i novému oboru digitální fotografie, takže byl následně převzat i do této oblasti
- Barevná teplota bílého světla (teplota chromatičnosti)
- označení pro „jasový vrchol“ gamutu, tedy barvu, která v konkrétním barvovém prostoru dosahuje nejvyšší úroveň jasu
- bílý bod je určen hodnotou jasu a barevnou teplotou v Kelvinech (resp. souřadnicemi CIE x,y)
- u tiskového výstupu CMYK je Bílý bod určen bílým potiskovaným podkladem a u RGB-monitoru
se pak váže na maximální úrovně vstupního signálu pro všechny 3 kanály R, G, B (v 8-bitovém signálu se jedná o příkaz R=255, G=255, B=255)
- souřadnice Bílého bodu jsou povinným údajem v ICC profilu každého reprodukčního zařízení
a proto také každá standardní kalibrace monitoru vyžaduje zadání nebo změření hodnot Bílého bodu
- Barva
- tento výraz má v českém jazyce širší možnosti využití
- ve správě barev a kolorimetrii lze zúžit význam pojmu „barva“ na 2 případy:
A) vizuální vjem, který vzniká v mysli pozorovatele a je vyvolán dopadem viditelného světla do zrakového orgánu
- itutorial.cz/uploads/ANATOMIE_SVETLA_A_BARVY/rgb.swf
- barevný kruh z přírodních materiálů
B) formální zápis obrazové informace matematickým způsobem pro účely výpočtu,
přenosu a uchovávání obrazových dat v oblasti zpracování digitálního obrazu
další doplnění:
podrobně najdete zpracované v Anatomii světla a barvy (budeme postupně nabízet)
- ve fyzice: barva viditelné části elektromagnetického záření
- ve fyziologii a psychologii: zrakový vjem vyvolaný světelnýn paprskem určité vlnové délky
- v umění výrazová a významová složka výtvarného díla
- v chemii pigmentová nátěrová hmota
- Bit → bitmapová hloubka barvy
- termín barevná bitová hloubka označuje počet bitů použitých pro uložení barvy
každého kanálu v barevném modelu
- pokud potřebujeme podle bitové hloubky zjistit počet barev obrazu, umocníme hodnotu bitové hloubky
- čím větší je bitová hloubka barev obrazu, tím větší je soubor
- bit → bitmapová hloubka barvy → udává kolik informací o barvě je v obraze k dispozici
- větší barevná hloubka zvětšuje škálu různých barev
- tzn. TONÁLNÍ ROZSAH digitálních snímků → je množství tónů, které vyplňují dynamický rozsah
- další doplnění:
- Fotoroman.cz/TonálníRozsah
- CMS (Color Management System)
- obecné označení pro „systém správy barev“ jaké se používají obvykle při zpracování obrazových dat
- technologie správy barev má za úkol převádět barevná data z jejich aktuálního barvového prostoru
do cílového barvového prostoru (např.: monitor, tiskárna) kde mají být data reprodukována tak,
aby zůstal zachován jejich puvodní barevný smysl a význam při pozorování člověkem
- Gamma a editace
- označení konkrétního typu gradační křivky (přenosové charakteristiky), jejíž tvar i průběh
je zcela jednoznačně určen jednočíselnou hodnotou exponentu „gamma“ v mocninové funkci
- hodnota tohoto exponentu gamma přímo vyjadřuje míru prohnutí gradační křivky a může nabývat
kladných hodnot, které obvykle u monitoru nepřekračují úroveň 3,0
- pokud má gradacní křivka výrazně odlišný průběh od této mocninové funkce, pak se nejedná
o křivku typu Gamma
- pro změnu gamma snímku jsou pro uživatele například v Adobe Photoshop nástroje Křivky, které umožňují přeměnu jasových hodnot
(obrázky pomocí křivek zesvětlujeme nebo ztmavujeme)
- Gamut
- pomyslné těleso, kterým je v třírozměrném barvovém prostoru vymezen rozsah barev reprodukovatelný konkrétním
zařízením za aktuálních podmínek
- může také vyjadřovat rozsah barev obsažených v konkrétní fotografii apod.
- grafické znázornění gamutu v 3-rozměrné podobě je technicky náročné a proto se bežně setkáváme s 2-rozměrnou
interpretací, kdy se jedná o „průmět gamutu“ do zvolené roviny
- znázornění gamutu pomocí 2-rozměrného průmětu má ovšem omezenou informační hodnotu
- gamut je dosažitelná oblast barev v určitém barvovém prostoru
- barvy mimo tuto oblast lze v daném barvovém prostoru zobrazit jen přibližně
- k jejich přibližnému zobrazení se používají různé zobrazovací záměry a metody přepočtu
(relativní kolorometrická, perceptuální, absolutní kolorometrická, sytost...).
- obvykle se graficky vyjadřuje jako podmnožina tzv. CIE chromatického (barevného) diagramu, což je množina všech barev
rozlišitelných lidským okem, sestavená úřadem International Commission on Illumination (CIE) v roce 1931
Další doplnění:
Roman Pihan – fotoroman.cz/glossary2/3_gamut.htm
- pokud nějaká barva je např. mimo gamut sRGB, tak bude nahrazena nejbližší barvou, kterou sRGB nabízí
- zobrazení zde je ale jen schematické, protože váš monitor neumí jiné barvy než sRGB a proto jakýkoliv pokus
zobrazit barvy mimo sRGB gamut (mimo trojúhelník) musí selhat
- reálný gamut není konstantní s jasem a tak jeho skutečný tvar je složité 3D těleso
- GUI (Graphic User-Interface)
- mezinárodně používaná zkratka pro „grafickou část uživatelského rozhraní“ s jejíž pomocí
se dnes standardně ovládají počítačové aplikace a jiné softwarové produkty
- bežnou součástí GUI jsou např. ovládací prvky jako tlačítka, posuvníky apod.
- Hardwarová kalibrace (HW-kalibrace)
- kalibrační postup, při kterém jsou všechna nastavení potřebných parametrů realizována výhradně
na kalibrovaném zařízení
- dosažené hodnoty nastavení jsou tedy nezávislé (nebo téměř nezávislé) na zbytku retězce
- u monitoru kalibrovaných tímto způsobem jsou jejich reprodukční vlastnosti nezávislé
na připojeném počítači, grafické kartě apod. (předpokládá se stabilní videosignál)
- HW-kalibrace s výhodou využívá plnou kapacitu videosignálu pro přenos obrazových dat z aplikace
přes grafickou kartu a přednostně se využívá u všech vyšších modelů grafických monitorů
(např. řada CG-ColorGraphic/ColorEdge).
- ICC (International Color Consortium)
- organizace založená roku 1993 osmi společnostmi za účelem vytvoření otevřeného systému
pro správu barev v oblasti digitálního zpracování obrazových dat
- hlavním zakládajícím iniciátorem byla společnost Apple Computer a prvotním požadavkem bylo vytvoření takového standardu,
který by pro uživatele fungoval nezávisle na použitém operačním systému či výrobci periférie, softwaru apod.
- ICC profil
- počítačový soubor (koncovka .ICC, .ICM) obsahující data pro charakterizaci reprodukčních vlastností
konkrétního zařízení nebo v obecnějším smyslu popis barvového prostoru
- takový soubor je využíván ke komunikaci mezi aplikacemi se správou barev na bázi ICC standardu
- pokud nemáme pro popis konkrétní periferie (např. LCD monitor s určitým nastavením) příslušný
ICC profil, pak figuruje takový monitor ve správě barev jako „neznámé zařízení“ a reprodukce barev
na takovém zařízení může být pak nespolehlivá a problematická
- Lidské oko
-
- Lidský zrak
- LUT (Look-Up Table / vyhledávací tabulka)
- pojem převzatý z matematiky se v zobrazovací technice týká zejména úpravy videosignálu
na grafické kartě a v LCD monitorech
- vyhledávací tabulka definuje jednoznačný ekvivalent výstupní hodnoty pro každou hodnotu
vstupního signálu a tím určuje přenosový vztah mezi vstupem a výstupem
- informační kapacita těchto tabulek se obvykle vyjadřuje pomocí číselného údaje
tzv. „bitové hloubky“ (např. 8-bit, 10-bit)
- v celém zobrazovacím řetězci se dnes často vyskytuje i několik LUT, které se současně podílejí
na charakteru a kvalitě výsledného zobrazení
- Pixel
- termínem pixel (Picture Element; obrazový prvek, px)
- označuje jeden bod digitálního obrazu
- je nejmenší jednotka obrazové informace a rozumí se jím jeden plně barevný bod obrazu
- pixel představuje jeden svítící bod na monitou, resp. jeden bod obrázku zadaný svou barvou,
např. ve formátu RGB či CMYK
- existuje více barevných modelů jak barvu pixelu popsat HSB či L*a*b
- body na obrazovce tvoří čtvercovou síť a každý pixel je možné jednoznačně identifikovat podle jeho souřadnic
- každý tento „čtvereček“ má přesně definované souřadnice a údaj o barevné hodnotě
- čím jemnější síť použijeme, tím více detailů zachytíme
- pixel sám o sobě nemá předepsaný žádný tvar; může být čtvercový, obdelníkový, kruhový aj.
- je užitečné si ho představit jako čtverec, který vznikne rozřezáním obrazu na určitý počet svislých
a vodorovných segmentů
- bitmapový obrázek je vlastně mřížka pixelů, představme si, že přes předlohu natáhneme síť
- bitmapová grafika (například Adobe Photoshop) pracuje s jednotlivými pixely
- pro každý z nich ukládá jednotlivé barevné informace
- čím více bitmapový obrázek zvětšujeme, tím větší se dělají pixely
- obraz ztrácí kvalitu, je rozostřený a špatně rozeznatelný
- u barevných obrazovek se každý pixel skládá ze tří svítících obrazců odpovídajících základním barvám červené, modré a zelené
- další doplnění: Fyzika.jreichl.com
- RGB
- je barevný model využívaný všude tam, kde se pracuje se světlem (aditivní mísení barev)
- u monitorů, TV, fotoaparátů, scanerů, kamer, projekcí, interaktivních tabulí, mobilů, tabletů apod. (nepotřebují žádné vnější světlo)
- osvětlíme-li bílou plochu červeným (R), zeleným (G), modrým (B) světlem, můžeme různými kombinacemi
těchto tří → základních → primárních barev → označeny jako aditivní primární barvy → vytvořit celé spektrum barev
- zhasnutý monitor je černý → postupným přidáváním (přičítáním) 3 barev → svítících na 1 bod je možné dosáhnout
barvy bílé RGB = 255 (viz pixel)
Fotoroman.cz/Barevný model RGB
- iTutorial / RGB (flash)
- RGB základní nastavení barev
- barevnost vybraná pro ukázku relativního srovnání jasu pro lidské oko;
bílé písmo má stejný absolutní jas, ale jiný relativní jas podle oka, proto je každé jinak čitelné
- barvy popsat a definovat → vyloučit barevné odchylky, které vznikají během zpracování
- základem jsou barvové prostory, které jsou definovány svou pozicí; založené na různém principu popisu a reprodukce barev
ROZDĚLUJEME:
- závislé barvové prostory → kde rozsah barvy závisí na vlastnostech možností, kterými je barva zobrazena či vytvořena RGB
tento rozsah se nazývá gamut
- nezávislý barvový prostor → vyjádření barev, způsobem, který nemá závislost s žádným technickým způsobem zobrazení či snímání barvy
(obvykle respektuje především způsob a logiku s jakou vnímá barvy člověk → virtuální barvový prostor např. L*a*b)
- obecný barevný prostor
